Proč právě toto místo? Co se tu skutečně bude stavět? A jaká infrastruktura zde vznikne?
Kolem plánovaného stožáru pro radioreléové spoje v ulici Falkensteinerweg v Brunn am Gebirge se v posledních týdnech rozvinula intenzivní veřejná diskuse.
V médiích a na platformě OpenPetition se přitom někdy hovoří o „42metrovém příhradovém stožáru“, „vysílacím stožáru“ nebo „stožáru pro mobilní síť“.
Ve skutečnosti jde o infrastrukturní projekt, který je třeba z technického hlediska posuzovat mnohem konkrétněji.
V tomto příspěvku proto chceme otevřeně vysvětlit, jak bylo místo vybráno, jaká infrastruktura za projektem stojí, proč je daná výška nezbytná a jaké funkce má zařízení plnit.
Rozhodně nám přitom nejde o osobní kritiku místních obyvatel, kteří mají jiné zájmy.
Jde o vytvoření společného základu faktů pro diskusi.
1. Co se tu skutečně bude stavět?
Na pozemku v ulici Falkensteinerweg se plánuje příhradový stožár vysoký přibližně 45 metrů.
Ve veřejné diskusi se někdy hovoří o 42 metrech. Toto označení používá i současná petice na platformě OpenPetition. Zprávy v médiích a projektové podklady však uvádějí výšku přibližně 45 metrů. (openPetition)
Pro posouzení konkrétního projektu je samozřejmě rozhodující předložená projektová dokumentace.
Stožár je součástí komunikační infrastruktury a má sloužit zejména pro směrové rádiové spoje.
Nejde tedy jednoduše o výstavbu samostatného stožáru bez návaznosti na stávající infrastrukturu.
Lokalita je naopak součástí technické infrastruktury, která se rozvíjela po mnoho let.
2. Je to „stožár pro mobilní síť“?
Toto označení se ve veřejné diskusi objevuje opakovaně.
Vyvolává však určitou představu: klasickou základnovou stanici mobilní sítě, budovanou především pro zajištění pokrytí pro mobilní telefony.
Takový popis ale neodpovídá technické podstatě zde plánovaného projektu.
Hlavním účelem plánovaného stanoviště jsou směrové rádiové spoje mezi určenými lokalitami.
U směrových rádiových spojů se data přenášejí mezi konkrétními protistanicemi pomocí úzce směrovaných rádiových paprsků.
Stožár tedy slouží jako technická součást komunikační sítě.
Označení „vysílací stožár“ sice v zásadě popisuje stavbu s rádiovými anténami, samo o sobě však nic nevypovídá o tom, jaká rádiová technologie je na něm provozována a jakou funkci plní navazující infrastruktura.
3. Proč musí být stožár vysoký přibližně 45 metrů?
Výška nebyla zvolena podle hesla „čím výš, tím lépe“.
U směrových rádiových spojů musí být splněny konkrétní technické podmínky.
Patří mezi ně mimo jiné:
- poloha protistanic,
- potřebná přímá viditelnost,
- terén a zástavba,
- takzvaná Fresnelova zóna,
- poloha a výška antén,
- frekvence a technické vlastnosti rádiové trasy,
- a také požadovaná dostupnost spojení.
Směrový rádiový spoj proto nelze jednoduše srovnávat s libovolným rádiovým spojením.
Výška stožáru vychází z potřebného umístění antén pro plánované rádiové trasy.
4. Důležitá vlastnost: antény směrových spojů vyzařují velmi přesně daným směrem
Další důležitý bod se ve veřejné diskusi dosud téměř nevysvětluje.
Antény směrových spojů nejsou všesměrové.
Použité antény soustřeďují rádiovou energii cíleně směrem k příslušné protistanici.
U plánovaných směrových antén činí šířka hlavního vyzařovacího svazku jen přibližně 1 stupeň.
To znamená:
Anténa nemá zajišťovat pokrytí bezprostředního okolí stožáru.
Má zajistit spojení s konkrétní vzdálenou protistanicí.
I proto hraje výška stožáru důležitou roli.
Čím výše je anténa umístěna, tím větší je svislá vzdálenost mezi hlavním vyzařovacím svazkem a prostorem přímo pod stožárem či v jeho okolí.
Zjednodušeně řečeno:
Stožár není vysoký proto, aby se co nejvíce rádiové energie vyzařovalo do obytné oblasti. Anténa se montuje vysoko proto, aby požadovaná rádiová trasa technicky fungovala.
Konkrétní míra expozice elektromagnetickému záření samozřejmě závisí na frekvenci, vysílacím výkonu, typu antény, jejím zisku, nasměrování a technických provozních parametrech.
Pro konkrétní posouzení jsou proto rozhodující příslušné technické výpočty, odborné posudky a případně měření.
5. Proč je stanoviště právě tam?
Současné umístění nebylo jednoduše jednostranným rozhodnutím společnosti Biricon.
V rámci původního plánování bylo konkrétní umístění projednáno s přímo dotčeným sousedem.
Z naší strany přitom zazněl i jiný návrh.
Původně bychom stožár raději umístili blíže k naší vlastní budově.
Soused však chtěl konkrétní jinou polohu.
Toto přání jsme zohlednili a požadované umístění jsme nechali odpovídajícím způsobem zakreslit do projektové dokumentace.
Takto vzniklý výkres pro povolovací řízení následně podepsal soused i jeho manželka.
Na tomto základě pokračovala příprava projektu a nakonec bylo zahájeno povolovací řízení.
V té době jsme neměli důvod předpokládat, že společně plánované místo bude později zásadně napadáno.
6. Co následovalo?
Situace se změnila až později.
Poté, co již byla dodána konstrukce stožáru a byly zahájeny práce na přípravě místa základů, resp. na ověření podmínek podloží podle geologického posudku, bylo proti projektu výslovně vzneseno odvolání.
Mimo jiné přitom zazněly obavy z výrazného poklesu hodnoty sousedního pozemku.
Následně vznikla občanská iniciativa proti projektu a začal současný veřejný spor.
Tento sled událostí nedokumentujeme proto, abychom souseda osobně hodnotili.
Je důležitý proto, že v současné diskusi někdy vzniká dojem, že jsme umístění určili bez předchozího projednání s přímo dotčenými osobami.
To neodpovídá námi zdokumentovanému průběhu přípravy projektu.
7. Jak byl projekt prezentován veřejnosti?
Ve veřejné diskusi je záměr často zjednodušeně označován jako „42metrový příhradový stožár“ nebo „45metrový vysílací stožár“.
Občanská iniciativa projekt popisuje mimo jiné jako další příhradový stožár na soukromém pozemku v obytné zástavbě. Tento popis přebírá i politická diskuse. (openPetition)
Problém tohoto zjednodušeného popisu nespočívá v tom, že by uváděl nesprávnou výšku stožáru nebo že by nešlo o stavbu s rádiovými anténami.
Problém je v tom, že se v něm téměř ztrácí skutečná technická funkce infrastruktury.
Samotný stožár je pouze viditelnou stavbou.
Rozhodující je, jaká infrastruktura je na něm provozována a jakému účelu slouží.
8. Navazující infrastruktura existuje již mnoho let
Historie této infrastruktury sahá mnohem dále do minulosti než současný projekt stožáru.
Biricon podporuje budování a provoz infrastruktury FunkFeuer v regionu již od roku 2006.
Podle naší dokumentace existuje od roku 2015 optické připojení přes infrastrukturu ASFINAG až do Vienna Internet eXchange.
Od roku 2017 se hasičská věž využívá jako důležité distribuční stanoviště pro FunkFeuer. Experimentální síť, která všem účastníkům/občanům poskytuje internet zdarma
Hasiči prostřednictvím této infrastruktury získávají od společnosti Biricon internet zdarma.
V roce 2025 bylo páteřní připojení dále rozšířeno o připojení s kapacitou 10 Gbit/s po nenasvíceném optickém vlákně do datového centra E-Shelter/NTT.
Distribuce připojení probíhá redundantně prostřednictvím stávající infrastruktury.
Plánovaný stožár tedy nepředstavuje začátek zcela nové sítě.
Je součástí dalšího rozvoje infrastruktury, která vznikala po mnoho let.
9. Jakou roli hraje FunkFeuer?
FunkFeuer je svobodná komunitní síť.
Biricon tuto infrastrukturu podporuje již mnoho let a poskytuje pro ni mimo jiné technické vybavení a stanoviště.
Plánovaná infrastruktura stožáru proto souvisí i s dalším rozvojem této svobodné komunikační infrastruktury.
Projekt tedy neslouží výhradně k poskytování připojení jednotlivým komerčním zákazníkům.
10. Jak to souvisí s přípravou na blackout?
Komunikace je zásadním předpokladem pro to, aby firmy, organizace a obce mohly zůstat akceschopné i při déletrvajících výpadcích.
V areálu společnosti Biricon proto již fungují různá zařízení zajišťující co nejvyšší odolnost vůči výpadkům.
Patří mezi ně mimo jiné:
- fotovoltaika
- bateriové úložiště s kapacitou přibližně 400 kWh
- záložní napájení dieselovým agregátem
- redundantní síťová spojení
- připojení po nenasvíceném optickém vlákně
- vlastní servery a infrastrukturní prvky
- systémy pro zálohování a obnovu po havárii
Díky tomu má být možné udržet technickou infrastrukturu v provozu co nejdéle i při déletrvajících výpadcích.
Plánovaný stožár je součástí této širší koncepce infrastruktury.
Sám o sobě samozřejmě nepředstavuje „ochranu před katastrofami“.
Odolná komunikační infrastruktura však může v krizové situaci či při blackoutu představovat důležitý technický základ.
11. A co možné dopady na zdraví?
I tuto otázku bereme vážně.
Rádiová zařízení musí splňovat příslušné platné právní a technické požadavky.
U zařízení pro směrové rádiové spoje je navíc rozhodující konkrétní vyzařovací charakteristika.
Použité směrové antény soustřeďují rádiovou energii do úzkého svazku směrem k příslušné protistanici. U plánovaných antén činí šířka hlavního vyzařovacího svazku přibližně 1 stupeň.
Hlavní vyzařovací svazek tedy nesměřuje kolmo dolů k pozemku, ale je cíleně nasměrován na příslušnou protistanici.
I to je jeden z důvodů, proč je výška stožáru technicky důležitá.
Skutečnost, že je stožár vysoký 45 metrů, tedy neznamená, že pod ním vzniká odpovídajícím způsobem vysoká zátěž rádiovým zářením.
Při konkrétním posouzení je však vždy nutné vycházet ze skutečně použitých antén, frekvencí, vysílacích výkonů, nasměrování a příslušných výpočtů či měření.
Proto nechceme ani paušálně odmítat obavy o zdraví, ani předkládat nepodložená tvrzení o zdravotních dopadech.
Rozhodující jsou technická fakta.
12. A co vzhled obce?
Vzhled obce je legitimním tématem diskuse.
Příhradový stožár vysoký 45 metrů je vidět. To nepopíráme.
Při posuzování vzhledu obce by se však měla zohlednit i skutečná budoucí podoba okolí stanoviště.
Přímo za plánovaným stožárem se v souvislosti s dálnicí A21 počítá s protihlukovou stěnou o výšce přibližně 14 metrů. Podle současných plánů má její výstavba začít v roce 2027, případně 2028.
Bezprostřední okolí stanoviště se tedy tak jako tak výrazně změní.
Samotná protihluková stěna bude přibližně 14 metrů vysokou, protáhlou stavbou, která bude vzhledem ke své ploše v okolí mnohem výraznější.
Z našeho pohledu proto dává smysl posuzovat dopad na vzhled obce podle celkové budoucí podoby okolí, nikoli podle izolovaného vyobrazení stožáru.
Stožár nestojí v nedotčené krajině.
Nachází se v bezprostřední blízkosti stávající dálniční infrastruktury a před plánovanou rozsáhlou protihlukovou stavbou.
Realistická vizualizace by proto měla ukazovat nejen stožár v dnešním prostředí, ale také plánovanou budoucí podobu okolí.
13. „Proč jednoduše nevybrat jiné místo?“
Tato otázka je pochopitelná.
Jiné stanoviště však není automaticky technicky vhodné jen proto, že leží mimo obytnou zástavbu.
Pro fungující směrový rádiový spoj musí být mimo jiné splněny následující podmínky:
- dostatečná přímá rádiová viditelnost
- vhodná výška
- vhodná protistanice
- dostatečně volná Fresnelova zóna
- vhodné frekvenční plánování
- napájení elektřinou
- síťové nebo optické připojení
- odolnost vůči výpadkům
- možnost napojení na technickou infrastrukturu
- možnost získat potřebná povolení
Stanoviště tak může na mapě vypadat lákavě, a přesto být technicky nevhodné.
Alternativní pozemek by navíc bylo nutné od základu napojit na potřebnou infrastrukturu.
Stávající infrastruktura v plánované lokalitě již splňuje zásadní předpoklady pro provoz s vysokou dostupností.
Samotná petice na platformě OpenPetition uvádí jako argument ve prospěch projektu, že alternativní stanoviště by znamenalo značné dodatečné náklady na vybudování potřebné infrastruktury. (openPetition)
14. „Internet a mobilní síť už přece existují“
Ano.
Otázkou ale není, zda má Brunn am Gebirge obecně k dispozici internet a mobilní síť.
Otázka zní:
Jaké komunikační cesty jsou v konkrétním případě k dispozici, nakolik jsou redundantní a jaké další rádiové spoje jsou potřebné pro stávající či budoucí infrastrukturu?
Stávající mobilní síť například automaticky nenahrazuje vyhrazený směrový rádiový spoj mezi dvěma konkrétními stanovišti.
Stejně tak jediné optické připojení automaticky nenahrazuje redundantní rádiový spoj.
Různé technologie plní různé úkoly.
15. A co tvrzení, že jde pouze o komerční projekt?
Biricon je firma a samozřejmě poskytuje komerční komunikační služby.
Stávající infrastruktura však zároveň plní i další funkce.
Patří mezi ně mimo jiné:
- podpora FunkFeuer
- internetové připojení hasičské stanice
- redundantní komunikační cesty
- infrastruktura pro zákazníky
- plánované propojení dalších stanovišť
- odolnost vůči výpadkům a záložní napájení
Komerční a infrastrukturní funkce se tedy vzájemně nevylučují.
16. Co vlastně vypovídají čísla petice?
Současná petice na platformě OpenPetition uvádí 309 podpisů.
Z nich je 219 přiřazeno k obci Brunn am Gebirge, 65 pochází z jiných regionů a 25 je označeno jako neveřejných. Statistika navíc přiřazuje 201 podpisů přímo k obci Brunn am Gebirge; další pocházejí například z Perchtoldsdorfu, Liesingu, Maria Enzersdorfu a Mödlingu. (openPetition)
Tato čísla ukazují, že téma vzbuzuje zájem i mimo bezprostřední okolí stanoviště.
Nevypovídají však nic o tom, zda jednotliví podporovatelé plně znají technickou funkci projektu ani jaká osobní motivace za jejich podpisem stojí.
I proto považujeme za smysluplné poskytovat o projektu věcné informace.
17. Obavy místních obyvatel bereme vážně
Neočekáváme, že každý z místních obyvatel uvítá ve svém okolí 45metrový stožár.
Taková stavba mění své bezprostřední okolí.
I otázka vzhledu obce je legitimní.
Přejeme si však diskusi, která zohlední všechny podstatné informace.
K nim patří nejen výška stožáru.
Patří k nim také:
- skutečná technická funkce,
- historie výběru stanoviště,
- již existující infrastruktura,
- požadavky směrových rádiových spojů,
- odolnost vůči výpadkům,
- budoucí podoba okolí,
- plánovaná protihluková stěna,
- a také otázka, které alternativy mohou po technické stránce skutečně fungovat.
18. Náš cíl
Nechceme nikoho přesvědčovat, aby se vzdal svých osobních obav.
Chceme však zabránit tomu, aby se složitá technická infrastruktura posuzovala výhradně podle představy „45metrového stožáru pro mobilní síť na zahradě“.
Plánovaný stožár je viditelnou součástí mnohem rozsáhlejšího infrastrukturního projektu.
Navazující infrastruktura se rozvíjela po mnoho let.
FunkFeuer, optické připojení, směrové rádiové spoje, redundance, záložní napájení a možnost komunikace odolnější vůči krizím jsou součástí tohoto širšího kontextu.
Zároveň uznáváme, že je namístě klást otázky ohledně vzhledu obce, bezprostředního sousedství a konkrétního provedení.
Na tyto otázky by se mělo odpovídat na základě projektové dokumentace, technických údajů a odborných posudků – nikoli domněnek.
Transparentnost místo hesel
Veřejná diskuse ukázala, jak rychle lze složitý technický projekt zredukovat na několik pojmů.
„42metrový stožár.“
„45metrový vysílací stožár.“
„Stožár pro mobilní síť.“
„Obytná zástavba.“
Každý z těchto pojmů vystihuje jen malou část celkového obrazu.
Proto chceme otevřeně představit celý příběh i technické souvislosti.
Tento článek budeme průběžně doplňovat, jakmile budou k dispozici nové ověřitelné informace.
Dotazy k projektu výslovně vítáme.
Naším cílem je věcná diskuse založená na skutečných technických a plánovacích podmínkách.
Biricon IT Services GmbH
Brunn am Gebirge